Válka nemá ženskou tvář

Světlana Alexijevičová

Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž role a zkušenosti zůstaly prakticky neznámé. A právě o nich vypovídá knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny Válka nemá ženskou tvář. Světlana Alexijevičová, tehdy třicetiletá, při jejím psaní poprvé použila žánr, který ji později proslavil a o němž někteří kritici hovoří jako o „románu hlasů“, poprvé zde sestavila text z autentických úryvků rozhovorů, jež vedla se svými hrdinkami. Autorka po čtyři roky jezdila s magnetofonem po Sovětském svazu a hovořila se stovkami žen, které bojovaly ve Velké vlastenecké válce. Všechny se přihlásily do Rudé armády dobrovolně a většina z nich ve velmi mladém věku šestnácti, sedmnácti let. Mozaika jejich vzpomínek ukazuje nehrdinskou stranu války, vypráví o špíně, zimě, hladu, sexuálním násilí, o utrpení a všudypřítomném stínu smrti. Je nepatetická, hluboce lidská a vydává působivé protiválečné svědectví.

Válka nemá ženskou tvář byla v Sovětském svazu vydaná poprvé časopisecky v roce 1984, o rok později následovalo knižní vydání a v roce 1986 vyšel rovněž její český překlad. Tato vydání však byla poznamenána řadou cenzorských zásahů. A tak se Alexijevičová ke své první knize po osmnácti letech znovu vrátila a zcela ji přepracovala: zrekonstruovala části, jež padly za oběť cenzuře, doplnila materiály, které si v době prvního vydání ještě sama nedovolila zařadit, přibyl rovněž zápis jejího rozhovoru s cenzorem a úryvky z vlastního deníku z doby, kdy kniha vznikala. V roce 2002 pak vyšla kniha v nové, definitivní podobě. Během patnácti let byla vydána ve 44 zemích a stala se autorčiným vůbec nejúspěšnějším dílem.
 
Recenze
 
Světlana Alexijevičová Rusky píšící běloruská spisovatelka a laureátka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015. První běloruská spisovatelka, která tuto cenu obdržela.
Narodila se v ukrajinském městě Stanislav, které bylo přejmenováno na Ivano-Frankivsk. Její otec byl Bělorus a sloužil v Rudé armádě, matka byla Ukrajinka. Po skončení otcovy služby v armádě se s rodinou přestěhovala na běloruský venkov, kde rodiče působili jako učitelé. V roce 1972 vystudovala žurnalistiku na Leninově univerzitě v Minsku. Poté pracovala pro regionální noviny a stejně tak, jako její rodiče, jako učitelka. Jako novinářka dělala rozhovory s lidmi, kteří zažili druhou světovou válku, sovětskou intervenci v Afghánistánu nebo Černobylskou havárii.
 
Nakladatel: Pistorius
ISBN: 9788075790217
ISBN: 978-80-7579-021-7
Překlad: Dvořák, Libor
Popis: vázaná, 336 stran
Rozměry: 15,2 × 21,2 cm
Rok vydání: 2018 (2. přepracované vydání)

Počet kusů na skladě: 9
Cena: 369 Kč
ks

UPOZORNĚNÍ:
Při objednávce nad 1 000Kč cena přepravy v ČR ZDARMA!



_partneři


Moderní dějiny

Pant