Velký švindl

Václav Králíček

Krymská válka 1853-1855, kde proti sobě stály pozemní a námořní síly Velké Británie, Francie, Turecka a Sardinského království na straně jedné a carského Ruska na straně druhé.
 
Jedním z největších paradoxů krymské války, kde proti sobě stály pozemní a námořní síly Velké Británie, Francie, Turecka a Sardinského království na straně jedné a carského Ruska na straně druhé, je skutečnost, že tvrzení, že válka je hnacím motorem průmyslu, zde neplatí a že v tomto případě to bylo spíše naopak. Tato válka se odehrávala nejen na Krymském poloostrově, ale zasáhla rovněž Kavkaz, sever Ruska, Baltské moře, a dokonce se válčilo i na Dálném východě. Doprovázely ji legendy v podobě tzv. Dlouhé červené linie či Útoku lehké brigády, ale především statisíce mrtvých vojáků, a skončila tak, že vlastně nebylo jasné, kdo je tu vítěz a kdo poražený. Symbolem poloviny 19. století je průmysl ženoucí se kupředu mílovými kroky aniž by mu člověk dokázal stačit. Nové zbraně mnohem efektivněji ničily vojáky nepřítele. Parní stroj se usídlil v továrnách, lokomotivách a lodích. Tomu napomáhal i rozvoj telegrafu, fotografie, žurnalistiky, kdy poprvé mohli čtenáři získat ze svých novin reportáže díky osobní účasti novinářů a fotografů přímo na bojišti. To vše byla krymská válka.
 
Poté, co si hrabě Bourqueney, francouzský diplomat a politik, pečlivě prostudoval mírovou smlouvu uzavřenou a podepsanou 30. března 1856, prohlásil: „Když se člověk obeznámí s tímto dokumentem, nemůže nijak porozumět, kdo je tu vlastně vítěz a kdo poražený.“ I tak by se dala charakterizovat Krymská válka, válečný konflikt zasahující kromě poloostrova téhož také Kavkaz, sever Ruska, Baltské moře či Dálný východ. Konflikt, na jehož konci sice zůstaly legendy v podobě „Dlouhé červené linie“ či „Útoku lehké brigády“, ale především statisíce mrtvých vojáků. Tragédií zůstává, že povětšinou nezemřeli „slavnou“ smrtí na bojištích, ale umrzli ve svých stanech či umírali na zhoubné nemoci daleko bojiště. Celým tím neskutečným zmatkem rodící se nové válečné strategie se prolíná častá nekompetentnost nejen velících důstojníků, ale také politiků dostatečně vzdálených od míst bojů.
 
Václav Králíček (*1960)
Novinář, autor literatury faktu, malíř a grafik Václav Králíček se věnuje po mnoho let především tematice lodní historie. Odtud pramení i jeho zájem o krymskou válku, protože jen málokterý čtenář i zájemce o toto téma ví, že podstatnou část celého konfliktu tvořila právě válka námořní, a že zároveň byla významným technickým předělem v historii válek. O jeho historické prvotině, apokryfech Čertův tucet (2002), se známá literní kritička a redaktorka Irena Zítková vyjádřila jako o důstojném pokračování historické prózy po Vladimíru Körnerovi. Je také spoluautorem (s Ivanem Brožem) knihy Bůh stál při Anglii (2010) o tažení španělské Armady v roce 1588 proti anglické královně. Kromě textu je tu i autorem mnoha ilustrací lodí a techniky té doby.
 
Nakladatel: Epocha
ISBN: 978-80-7425-235-8 , EAN: 9788074252358
Popis: vázaná, 480 stran
Rozměry: 15,5 × 21,1 cm
Rok vydání: 2015 (1. vydání)

Počet kusů na skladě: 3
Cena: 399 Kč
ks

UPOZORNĚNÍ:
Při objednávce nad 1 000Kč cena přepravy v ČR ZDARMA!



_partneři


Moderní dějiny

Pant